Potlačovaný hněv, tichý nepřítel produktivity. Jak vypadá v praxi?

Ranní porada. Šéf přiděluje další nesmyslný úkol, který se na stole kupí vedle ostatních. Kolega vedle vás mlčky přikývne, ale jeho sevřené rty a ztuhlé ruce na stole mluví za vše.

Skrytý hněv se neprojevuje jen vztekem nebo křikem. Spíš nečinností, ironickými poznámkami nebo lhostejností. Ale pozor! Vrací se jak bumerang. Jak ho poznat?

1. Pasivní agrese: „Jo, jasně, udělám to hned… nikdy.“
Říkáte si, že jste nad věcí, ale ve skutečnosti svým přístupem sabotujete nejen sebe, ale i celý tým. Náhodně zapomínáte na termíny, odpovídáte ironicky, čas od času necháte kolegy vydusit, když něco potřebují. A oni si toho samozřejmě všimnou.

2. Tiché odpojení: „Já už to neřeším.“
Jedna z nejčastějších forem potlačovaného hněvu? Absolutní rezignace. Dřív jste se snažili zlepšit procesy, vznášet nápady, hledat řešení. A teď? Mlčíte. Proč? Protože každá diskuse skončila nárazy do zdi. Už to za to nestojí. Ale frustrace, ta jen tak nezmizí.

3. Výbuch na nesprávném místě: „Promiň, ale to už bylo moc!“
Další konkrétní příklad: kolega zapomněl připojit přílohu k e-mailu. Jindy banalita, ale tentokrát? Oči v sloup a k tomu nálož ostrých slov. Proč? Protože tohle není o příloze, ale měsících frustrace, která bublá pod povrchem. A odnesl to ten, kdo byl zrovna po ruce.

4. Tělo mluví za vás: „Bolí mě hlava, žaludek, záda… a všechno.“
Hněv, který nevyjádříte, si najde jinou cestu. Možná vám tuhne šije, bolí vás hlava nebo máte stále zažívací potíže. Stres a potlačované emoce se v těle neztratí – jen se promění v bolest.

Co s tím?
Zkuste hněv využít jako zdroj energie. Pojmenujte ho, najděte si ventil, komunikujte. Hněv neznamená, že musíte na někoho řvát. A pokud cítíte, že to ve vás vře, dejte si pauzu a vraťte se k problému později.

A na závěr jeden tip, jak se s emocemi naučit pracovat tak, aby vám sloužily, ne ubližovaly. Mrkněte na náš kurz Emoce pod kontrolou.
https://www.ce-pa.cz/produkt/emoce-pod-kontrolou/